Invisible.

26. února 2014 v 22:03 | Effy |  Fucking life of fat bitch..
DLOUHÝ ČLÁNEK, NENUTÍM VÁS TO ČÍST.
http://data2.whicdn.com/images/72993187/large.jpg

včera
Všechny holky jsme byly v šatně, kde jsme čekaly na tělocvikářku. Tak jsem si od spolužaček vyslechla, že vypadám otráveně a že se tak tvářim pořád. Haha. Pak jsem tam jen tak seděla sama na konci lavičky, ostatní holky utvořily kroužek, děsně nahlas se smály a zpívaly, přeřvávaly se jedna přes druhou a bavily se. Bylo mi fakt hodně blbě, z hladu a především z žízně, celej den jsem nepila. Všechno jsem viděla tak nějak 'zpomaleně' a z toho hluku mi úplně zvonilo v uších a třeštila mě hlava. Musím přiznat, že se mi fakt chtělo brečet, nikdy jsem si nepřipadala tak sama a odstrčená. Ať se snažím jak chci, stejně budu vždycky ta navíc.
Pak jsem si pokecala s K, ta mi řekla, že zažila to samé, co teď já. Předtím mi dala pusu na čelo a pohladila mě, pak mě objala. Jakmile je někdo ke mně takhle moc milej, úplně se mi chce brečet, tohle prostě nezvládám, hlavně u svý doktorky. Tělák byl šíleně náročnej, celých 20 minut jsme cvičily jak blázni. Na matice u tabule jsem se div nesesypala. Nějak jsem odpoledku přežila a zase mě čekala cesta domů. Večer mě zachránil H, když mi napsal. Hned lepší nálada. Ještě, že ho mám, i když je teď v nemocnici a do školy nechodí. Jakou já mám smůlu. Tak si říkám, že je moje máma snad slepá nebo co.. To jí fakt není divný, že jsem věčně zalezlá v pokoji, ze školy chodím zdeptaná, chodím spát až kolem půlnoci kvůli špatnému usínání, odmítám jíst veškerá jídla mimo ovoce a zeleniny, chci jen sugar free pití, cvičím jak šílená a přes den s nima prohodim 5 slov? Vážně je tohle podle ní ok?
dneska
Zase přetvářky, to je na hovno. Známky mám špatný, jsem úplně nemožně blbá. Člověk, jako jsem já, si nezaslouží žít.
Večer mi napsala K, řešila se mnou moje dva problémy- přátele a rodiče. Je to naprosto úžasná kamarádka, tím si jsem naprosto jistá! Konečně někdo empatický, to jsem potřebovala. Vidíte, celou dobu jsem naříkala, jak jsem sama a nemám nikoho, komu bych se mohla svěřit. Mýlila jsem se. Takže kašlu na všechny falešný lidi a dám na její rady. Má totiž se vším pravdu. Navrhla mi, abych napsala svý mamce dopis, ve kterém se jí svěřím s tím, co mě trápí, protože z očí do očí to říct nedokážu. (brečela bych jak želva) Asi to fakt udělám, jsem nešťastná. Já nevím, co mě k tomu stavu vede. Prostě mě trápí úplně naprosto všechno. Nedokážu žádné problémy řešit, potřebuju k tomu druhé, aby mi pomohli. Mám deprese? Já nevím.. nevím, nevím, nevím.
Tak moc bych potřebovala obejmout. Aby mi někdo dal najevo, že mu na mě záleží. Aby mi někdo mohl utřít slzy, pohladit mě po vlasech a dát pusu na čelo. Tak, jako to dřív dělával dědeček. Přebolí tohle někdy? Za chvíli to bude půl roku, co tu s námi není a pořád mě to tak moc ničí.. bolí to, neskutečně moc. A když na mě pak mamka řve, tak je to k nevydržení. Když mi někdo vyčítá moje chyby a nutí mě to poslouchat.. to se nedá.
S jídlem je to teď docela fajn, ale mohlo by být líp. Zkusím jíst jen salát, polívku nebo mrkev. Jablka sice nasytí, ale mám pak nafouklé břicho. Pohybu mám pořád dost, snažím se hodně. Už se docela rýsujou nohy. Hlavně si to nepokazit. V mi zase napsal, že jsem hubeňour. Kdyby to aspoň myslel upřímně, ne jen z legrace. Achjo. Mám novou spolužačku, je stejně 'vysoká' jako já a docela mi mě připomíná. Taková malá, tichá, hlásek jako vlásek.
Co dělat, když jsem smutná? Většina lidí chlastá, ale já jsem abstinent. Cigarety jsou pro mě taky svinstvo. Čaj teď pít nesmím, jinak neusnu vůbec. Jídlo nemůžu a prášky brát nechci. Vždycky pomohlo sebepoškozování, i když jen na chvíli. Mám pocit, že se každou chvíli zhroutím. Už nemám sílu se smát.
Probuďte mě někdo z téhle noční můry!

http://24.media.tumblr.com/903b295fb06cf1111ac2d2fb6d6cbba3/tumblr_mzxs1ddENU1t05raoo1_500.gif
 


Komentáře

1 bitch-loses-weight bitch-loses-weight | Web | 27. února 2014 v 12:09 | Reagovat

och zlato je mi to tak ľúto :( vo veľa vetách sa vidím. ten pocit samoty a vyčlenenia od ostatných poznám. stredná škola je kruta ked niesi "cool" podla ostatných. tiež som travila prestávky sama na chodbe, potom som prestala chodiť do školy  a vyhodili ma...chápem tvoju bolesť zo stratý dedka, mne babka zomrela pred 4 rokmi a boli to stále...ale dá sa s tým žiť, bude raz lepšie :) nerež sa, to ti nepomôže, len zoškaredí tvoje telo. drž sa :)

2 Zoe Zoe | Web | 27. února 2014 v 12:39 | Reagovat

Achjo zlato. Někdy se cítím úplně stejně. Odstrčena a nepotřebná..kdybych mohla tak bych ti nak pomohla. Nechceš si třeba psát přes Skype ? :) ..Sebeposkozovani je fajn ale na chvilkove řešení :/  Celkem nechápu taky tvoje rodiče ze si toho nevšimnou. Je to od nich opravdu bezohledny . Přeju ti ať se ti zas začne dařit a vše bude v pořádku :)

3 skinny-tess skinny-tess | Web | 28. února 2014 v 17:32 | Reagovat

Eff, to mě mrzí...
Jsem ráda, že máš takovou kamarádku, že Ti sama od sebe napsala a povídala si s Tebou. Myslím, že ten dopis je dobrý nápad. Aspoň jí to nějak sdělíš, když není schopná si sama všimnout, že něco není v pořádku.
Drž se, prosím!

4 Voluntas Voluntas | Web | 2. března 2014 v 19:15 | Reagovat

Rodiče jsou někdy tak strašně slepí. Je smutné nemít v rodině dobrý základ. Od matky jsem taky nikdy žádnou "lásku" nebo tak necítila.. A pak to tak dopadá. Ale jednou snad bude fajn :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama